sobota 4. března 2017

Miláno

Nachozených kilometrů: 35789
Spořádaných croissantů: 578
Litrů Prossecca: 23
Skleniček Aperolu: 6
Navštívených obchodů: 7677
Hodin v metru a tramvajích: 569
Hádek jak v pravé italské domácnosti: 5
Skoro-nehod kdy nás málem srazila Vespa nebo Fiat: 68565


Vypadám jako Michael Jackson co předvádí moonwalk vsedě, ale ve skutečnosti jen zkoumám, kolik fotek jsem tou svou kalkulačkou zase nafotila.

Těch selfíček tady ještě pár bude #sorryjako

....a nebo to bylo maličko jinak, ale jedna věc je jistá. Mám za sebou 4 perfektní dny v ještě lepší společnosti (ano ano, nastaly tu nějaké změny <3), kdy bylo jedinou starostí to kde najít tu nejlepší pizzu nebo kde si dát cappuccino číslo 6707.
Moje druhá návštěva Itálie za druhý měsíc v řadě.
A opět to nebylo nic extra dlouho plánovaného.
Už víckrát jsme se s Tomem bavili o tom, že bychom si mohli někam zaletět na prodlouženej víkend. Třeba na otočku na kafe do Paříže. Ale nikdy jsem vlastně ani nevěděla, jestli to oba myslíme vážně, nebo si z toho spíš děláme srandu. No ale když mi v messengeru opět přistál odkaz na akční letenky, prostě jsem vzala kartu, vybrala termín, a za pár minut už byly v mailu letenky do Milána.
Co bychom se s tím sr....štvali, že. Sedět doma na zadku můžeme až budeme staří. A nebo taky ne.
Mám v hlavě (zatím, ale už bych si to fakt měla sepsat!) seznam míst, kam se chci STRAŠNĚ moc podívat. Miláno mezi nimi nebylo. Nikdy to pro mě nebyla vyloženě vysněná destinace (to třeba Řím byl). Spíš by se tam hodila kolonka "ale jo, ráda se kouknu", a jak říká i můj oblíbenej hešteg - #protožepročne a protože člověk míní a Ryanair a zpáteční letenky za 700 mění, byla by škoda neletět. Kolikrát mi přijde až neuvěřitelný, že letenka může být pomalu levnější než dvě trička ze Zary, večeře pro dva v lepší restauraci. Jedno mopsí očkování. Účet za internet. Pokuta u revizora. No prostě sakra levná.
A tak jsme, přesně tři měsíce od prvního rande (který vlastně rande nebylo. Ale to je zase jinej příběh itstillbetterlovestorythantwilight :D) seděli v autobuse směr Nový Jičín (což byla spíš jak cesta strojem času do 70. let, jak jsme zjistili na autobusovém nádraží), pak do Ostravy na letiště, a nemohli jsme se dočkat, až konečně přistaneme v Miláně a začne naše první dovolená.
Protože jsem blonďatá a blbě jsem udělala check-in, seděli jsme každej v druhým konci letadla, ale po hodině a půl už nás přivítalo letiště Bergamo. Přivítalo nás mnohem větší zimou než jsme čekali, a počasím, který nebylio tak-úpině-italský jako jsme si plánovali. Ale to nebylo nic, co by pořádný kafe nespravilo. A druhý. A třetí. A sklenička prossecca.
A. a nejenom o tom bude tenhle článek. Uvařte si kafe, protože tohle slovo tu asi párkrát padne (a nebo si rovnou nalijte nějakou tu skleničku), a hned vás vezmu s sebou na procházku po tomhle krásným, i když pořádně chaotickým městě.
- Miláno je město #nokdobytočekal módy. Město, kde se koná Fashion Week. A tak tam moje stříbrný střevíčky, který se v Brně moc s pochopením (a v práci obzvlášť #sorryjako) nesetkávají, byly skoro nudný. Pozorovat ty módní kreace bylo skvělý, ale někdy jsem si až málem vykroutila krk, jak divný to bylo.

- Miláno je město snad s nejkrásnější katedrálou a ještě krásnější nákupní galerií, na který bych se mohla koukat snad od rána do večera. A to jsme vlastně i dělali, někdy to bylo plánovaně, někdy spíš náhodou, ale viděli jsme je snad v každou denní dobu.

- Je to město, kde lidi řídí opravdu jako hovada. Snad ještě hůř, než se o Italech říká. Na 100 metrech - 2 křižovatkách za sebou - jsme viděli ve stejnou chvíli 2 dopravní nehody. 2 sanitky. A nejhorší je, že jsme se tam tomu ani nedivili.
Zelená na přechodu? Acojako.
Stát na červenou? Alenotak.
Troubit v každé situaci? Anoanoanoano.
- To ale nic nemění na tom, že jsme tam asi tak 5788x potkali mou vysněnou Vespu. A MinCoopera, co bych si tak přála, tam má snad každej třetí. Ti ostatní mají buď maličkýho rozpošnýho Fiata nebo Land Rover. A tak jsem na každým kroku říkala, jak to a to a to auto chci. A tu Vespu ještě víc!
Ano, někam se mnou jít je radost. A ne, fakt, že neumím ani zaparkovat neřeším.

- Miláno je taky město, kde asi nikdy nepochopím systém jejich metra. Několik zón, na každou platí jinej lístek, a protože jsme bydleli na konci města, týkalo se to zrovna nás.
Ať jsme koupil jakoukoliv jízdenku, bylo to blbě. Zlatá Vídeň, Londýn, Barcelona, Řím a další, kde jedna jízdenka znamená prostě jednu cestu. Tak. že to chápe i blondýna.

- MIláno je město. kde jezdí krásný starý, dřevěný historický tramvaje jako by nic. U nás v Brně máme jednu, která když jede tu svou trasu (asi 4 zastávky), všichni si ji s velkou slávou fotí. Tady tím jezdí všichni se znuděným výrazem a telefonem v ruce.

- A taky je to město s nejkrásnějším nádražím, kde jsem kdy byla. K tomu žádnej funfact nemám. Prostě jen krásný.

- A abych nezapomněla - Miláno je taky město módy, ze kterého jsem si málem odvezla Burberry trenčkot za 120 Euro.
120 EURO ZA BURBERRY TRENČKOT!
Miluju Burberry, voním jak Burberry no moc si nefandi, po celým dni v práci spíš jak starej dělník! a ten nadčasovej kousek s kostkovanou podšívkou za 50 000 je jedna z těch věcí,
o které si říkám "to bych si koupila, kdybych jednou byla nechutně bohatá a nevěděla, co s penězma". No a teď tam byl. Ve výloze sekáče. V mojí velilkosti!
Sama se divím tomu, že ve mé zvítězila, v tu chvíli rozumnější Markéta, která mi říkala "vždyť sis ještě ani nenašetřila na novou sedačku nebo počítač, tak přestaň vymýšlet kraviny! A vůbec, trenčkoty máš doma dva!" a tak jsem si ho radši ani nezkusila, ale až tam někdo pojedete, kupte si ho za mě!
V sekáči u vodního kanálu. Po pravé straně. když jdete směrem od centra .#navigacelevel3000
Ale třeba to byl fejk. Spíš ne.
A třeba by mi neslušel. Ale no tak. Jasně že jo!


- Miáno je v neposlední řadě taky město, kde jsem měla ten nejlepší a nejsladší croissant v životě. Kde cappuccino opravdu umí #vyzkoušenozavás, kde mají v regálech šumivých vín víc, než rohlíků a kde vás procházky neomrzí, ani když jdete stejnou trasu podesáté. Ale fotky řeknou mnohem víc...
Po cestě žlutým autobusem na ostravské letiště, a o spoustu hodin později - konečně první fotka Duoma!

Pavéprvní kavárna, kam jsme si šli sednout unavení a s nedostatkem kofeinu i cukru hned po příjezdu. Pěšky to bylo jen kousek od hlavního nádraží a podle TripPcIvisoru byla jedna z nejlepších, talde win-ván. Pro první milánský kafe i prvni milánskej croissant jsme si nevybrali špatně.

Další den, další kavárna. Další cappuccino a další croissanty. Jo, asi je vidět, co jsme si fakt oblíbili.
A to radši nejsou vidět ty hotelový snidaně: #croissantovákrálovna #hubenábudujindy #anebotakyne Toto je krásná kavárna Pulia. , na kterou jsme narazili při jedné z našich 588766 procházek ve stylu "je jedno kam jdeme, hlavni je, že jsme v Miláně, a zajímavý to bude všude". Takže jsme toho nachodili strašně moc, viděli snad všechny památky (jak jsme zjistili až zpětně podle průvodce:D) a prochodili město ze všech stran, ale skoro nikdy ne s jasným cílem.
Teda až na ten musime-najit-nějakou-dobrou-kavárnu.

Koupit si drink, a k tomu si moct automaticky brát ze švédského stolu, kolik se toho do vás jen vejde? V Itálii po večerech Úpině běžné - aperitivo neboli happy hours najdete snad v každém baru. Ale stejně dobrý, jako si dát skleničku a italský dobroty v baru je dobrý i padnout po celým dni na nohou do postele....s ňuňu mini aperolíma miminkama.
A oranžovýbo Bludištáka tomu, kdo odhalí, co piju nejradši!

V Miláně to samozřejmě nejde i bez nějakých tech nákupů. A i když jsme obchody jako Chanel, Prada nebo Gucci vynechali #nečekaně a šli tam, kde se naší peněžence nechtělo plakat, přivezla jsem si nejlepší meruňkovou plisovanou sukni za 5 Euro nebo krásný modrý šaty, co mi vybral a koupil ten můj gentleman.
A po nákupech samozřejmě vyhládne, tak bylo potřeba doplnit energii. A jak jinak, než pravou italskou pizzou?
Moc ráda bych vám doporučila, kam na tu nejlepší. Ale opět se mi potvrdilo to, co v Římě. Ať jdete v do jakékoliv pizzerie mimo hlavní ulici, ideálně trochu zapadlé a vůbec ne naškrobené pro turisty, neuděláte chybu. Čím obyčejnější interiér, tím víc místních a tím lepší pizza.
Restaurace na hlavních ulicích vynechejte. Zbytečně předražený, a ještě vám tam třeba naúčtujou k pizze za 11 Euro 6 Euro navíc jen proto, že jste ji jedli ve dvou :D #truestory
Tu nejlepší pizzu na světě jsme ale stejně našli, A k tomu i to nejlepší jídlo, kde si ji dát. 
Ne, na žádným naleštěným talíři v luxusní restauraci s pohodlnýma křeslama.
Ale na papírovým tácku, snězenou na zemi. S nohama nad vodou. Na místní "náplavce".
Ale Aperol jsme k tomu samozřejmě měli. V malé praktické cestovní lahvičce. #vynáleznanobelovucenu
Bylo to na ulici Corso di Porta Tchinesse. Bohužel nemůžu dohledat název, ale je to jakoby fast food ke prodávají veliký trojúuhleníky pizzy. Je to silnější (ale nejlepší!) těsto s pořádně tlustou vrstvou náplně. Tak jsme si dali hned 3 kousky, ať ochutnáme co nejvíc, k tomu kafe za euro ze stánku do plastovýho kelímku, svítilo sluníčko, seděli jsme u vody, upíjeli mini Aperol.....a oba jsme se shodli na tom, že to byl nejlepší oběd ze všech!
Vybrat si jestli zmrzlinu Magnum, croissant, buchtičku, sušenky nebo třeba lívanečky?
Vybrat si, jaký druh čokolády na polevu?
A vybrat si 2 z mnoha posypek? (A pokud jste muž a líbíte se servírce, dostanete 3 posypky! Tss, italská bitch!)
K tomu se nedá dát jinej hešteg než #FOODPORN. A ano, caps lockem!
Sice jsme měli pocit, že z toho s každým dalším soustem dostáváme cukrovku a že už nikdy nebudeme mít chuť na sladký, ale.....stálo to za to! A hned bych šla znovu!
Takže prosím, až tam pojedete, dejte si za mě i tu zmrzlinu, na kterou byla ještě zima. A nevynechejte ty zlatý čokoládový perličky!
Pokud byste si z tohohle článku měli zapamatovat jen jednu jedinou věc, zapamatujte si, že Magnum Store je ráj.
Nejlepší a nejsladší věc, co jsem v Itálii měla!
Kavárna, kterou jsme navštívili hned dvakrát. Moleskine café. Krásnej interiér, dvě patra, venku zahrádka, výborný kafe (který si můžete koupit i domů - Columbie prý boží, ale Brazílii si nekupujte #vyzkoušenozavás) a ještě si tam můžete nakoupit ty nejznámější diáře a zápisníky.
A tip na NEJLEPŠÍ večeři?
Ehm.....no.....běžte do Carrefourru, kupte prosscuitto, foccaciu, prossecco za 4 eura....a třeba budete v těch 10 večer nejspokojenější tak, jako my po celém dni na nohou.
(a je mi jasný, že jste o mě stejně žádný iluze neměli. Kdyby ano, nedávám sem fotku v župánku s flaškou a šunkou v posteli :D #naprinceznu )
Plastový kelímky na styl, brambůrky na štíhlou linii a drobky v posteli. #protožepročne
Kočičí kavárna, kterou jsem vyfotila pro Terku, tam by se jí určitě líbilo. 
A mě taky, ale T. není z koček zrovna nadšenej. Bylo to spíš "Hmm. Kočky, no." Tak jsem zamáčkla slzu a kafe bez kočičích chlupů si teda dala o pár metrů vedle.
Nejfotogeničtější tramvaj, typická italská ulice a nejrkásnější katedrála.
Jednou se tam vrátím!
Ale v nejbližší době ne. 
Seznam míst, co MUSÍM vidět je totiž tak dlouhej, že mám co dělat. 
A už teď vím, že tu sedačku, knihovničku i vysněný křeslo si koupím až........až jindy. 
Protože proč teď sedět doma na zadku na nové sedačce, když místo toho můžu sedět někde na druhým konci Evropy?
Tak zatím Ciao!

15 komentářů:

  1. Já tam chci! A to Milano taky nemám na seznamu musím... ale když ty si to popsala tak, že kafe, pizzu, aperol a hlavně nádherný potulování po stylovým městě prostě musím zažít co nejdřív!! :D
    A doufám, že zas někam brzy pojedeš, chci další článek podobného typu! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za komentář! :)) A určitě by se ti moc líbilo! :)

      Vymazat
  2. Parada. Je treba si uzit..cestovat..je to legrace. Moc se mi libi jak pises. Jen tak dal. Pekny den

    OdpovědětVymazat
  3. Můžu se prosím zeptat, kde jste byli ubytovaní? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl to Hotel Arcobaleno (přes Booking - https://www.booking.com/hotel/it/arcobaleno.cs.html?aid=304142;label=gen173nr-1FCAEoggJCAlhYSDNiBW5vcmVmaDqIAQGYAQW4AQbIAQzYAQHoAQH4AQuoAgM;sid=a3845258b88865f133121ae3a6f637cf ), pro jednoho to stálo na 3 noci 2300Kč i se snídaní :) Pěknej, čistej hotel, super snídaně, moc milej personál, kousek u metra - akorát okolí nic moc, a bylo to až za městem, takže jsme cestovali cca 20 minut, ale jinak spokojenost :)

      Vymazat
    2. doporucuju mrlnout i na airbnb. v milane se za prijemnou cenu da najit pekny byt. ale hledejte v blizkosti metra :-)

      Vymazat
  4. Skvělé :) Jde vidět, že jsi si to skvěle užila :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Tyvadoooo, to Magnum jsme měly s mamkou na Expu, ale měli tam "jen" zmrzlinu .. jinak se mi Miláno nijak extra nelíbilo, nebo teda joo, ale nemusela bych tam znovu, ale ten croissant mě skoro přesvědčil :D
    a hrooozně ti to slušíí, to asi ta láska .. (nebo to prosecco :D )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hahah kombinace obojího plus cukr v krvi! :DD
      Třeba Řím je jako celek hezčí, ale rozhodně to má něco do sebe! :)

      Vymazat
  6. Za tu cenu bych letěla okamžitě! :D
    A takový foodporn - no, dala bych si! :D

    OdpovědětVymazat
  7. Jako vždy parádně napsaný článek! :-) Pizzu, zmrzlinu (Magnum store si pamatuju!), i ten nejsladší croissant bych si dala hned. A to klidně všechno najednou! :D
    Jinak gratuluju k novému chlapákovi. Krásně se mi k sobě hodíte! :-) A na židli se vyprdni, na tu bude čas v důchodu.

    OdpovědětVymazat
  8. Jak jako - hm, kočky... ????? :D Boží článek, jako vždy, díky za tipy (a za neskutečnou chuť na pizzu :)

    OdpovědětVymazat
  9. Parádní článek ! :) Miláno je jedno z pár italských měst, které jsem ještě nenavštívila, ale určitě o tom uvažuju. Možná tam nejsou památky jak v Římě, ale úplně mi ke štěstí stačí nějaké random cute uličky a posezení v kouzelné kavárně :)
    (nejsem hnidopich, ale jak máš psáno "Tu nejlepší pizzu na světě jsme ale stejně našli, A k tomu i to nejlepší jídlo, kde si ji dát. ", tak by se mi tam hodilo spíš "místo, kde si ji dát". Určitě si to tak chtěla napsat..Alespoň vidíš, že ty články opravdu čtu a hltám každý slovo :D)

    OdpovědětVymazat